2003     2004     2005     2006     2007     2008     2009     2010

 

2003

Začátkem května jsme se zúčastnili II. Jarního gumování na Rychtářce a týden na to proběhly v Bažině III. narozeniny Motorroty. Samozřejmě počasí nás nezklamalo a slunce jsme zahlédli jen občas. Což ale neubralo na návštěvnosti, natož na zábavě a pohodový náladě. Měsíc na to jsme byli pozváni na loučení se svobodou budoucích manželů Jany a Miloše Uchytilových do Bezděkova a týden na to na jejich svatbu. Což byla nefalšovaná motorkářská svatba, kde si ženich jel pro nevěstu na Harleji doprovázen asi čtyřiceti motocykly a dvěma kamiony (fakt hustý).

 Zahájení IV. Motošťouchu jsem pojal i jako prezentaci mojí nový přestavby Jawy  350 Bizon, ale hlavním tahákem srazu bylo vystoupení kaskadéra Máry Matouška na vyjížďce ve Skutči. Jako každý rok se to tu trochu popralo, ale jinak pohodová akce. Nemůžu taky zapomenout na to, že nejen já si pořídil novej stroj. Mirínek vyměnil třindu za Bandita 1200, Chosé a Bouše si pro změnu koupili zase třiapůly a Tomišák přivezl Fazera 600. Po strazu jsme vyrazili na dovču. Já, Chosé, Tomišák s Pavlínou a dva muži s velkým „O“ Oněgin a Obelix. Byli jsme na Pálavě a pak na srazu ENOLY v Nikolčicích.

 Koncem srpna jsme zažili pěkný víkend na II. Chotěbořské Moto Párty, kde jsme se pěkně zviditelnili na stupních vítězů většiny soutěží. Říjnová Poslední vyjížďka proběhla na naše poměry v suchu a byla doprovázená vůní grilovaného prasátka, ale ukončena demolicí přístřešku u Bažiny vozem značky Škoda 120 jednoho z podnapilých návštěvníků. Těsně po vyjížďce začala výstavba zastřešování placu u Bažiny poněkud důkladně. Jelikož jsem plánoval na prosinec oslavu mých pětadvacátých narozenin, nebral jsem ohledy na to, kde všude se válí něco, co už pravděpodobně nikdo nebude nikdy potřebovat a vozil jsem k Bažině, co se dalo. Málo kdo by věřil, že se na dvoumetrový korbě multikáry dají odvézt sedmimetrový krovy…Během měsíce střecha stála, 64 m2.

 Z kraje prosince jsme uspořádali v Hamrech u Zvolánků ukončení sezóny, na který zahrála chotěbořská kapela Artery, protože nám zbylo spousty cen ze srazu, rozdali jsme je prostřednictvím tomboly a slosovatelnejch vstupenek. Na poslední neděli před Vánocemi jsem si pozval asi 80 nejbližších přátel na oslavu narozenin. Akcička se zdařila, dorazilo skoro 60 lidí, kterým skládám obdiv hlavně za to, že vydrželi sedět a bavit se do časných ranních hodin pod přístřeškem obitým jen kobercem, když bylo venku -10 stupňů. Navštívila mě i jedna slečna, který evidentně mráz nevadil a rozpálila nejen mojí maličkost.  Silvestr proběhl jak již tradičně pořádnou pijatikou a testem barmanského umění čerstvě navráceného obránce vlasti Mihule.

 2004

Rok 2004 jsme zahájili večírkem, který byl jako poděkování většině z nás za pomoc při pořádání kulturních akcí v loňském roce v Herálci, který pro nás uspořádala Janča Zelenková. V březnu to přišlo, naše velká vyhlídková jízda do Prahy na výstavu Motocykl 2004. Cestu nám zpříjemňovalo výčepní zařízení zabudované ve stěně našeho sanitního vozu Škoda 1203. Výstavu jsme si patřičně užili, ale cestu domů taky. Asi padesát metrů před domovem nás Mihule vyklopil do škarpy. Museli jsme vylízt zadnímy dveřmi, vyndat sanitku a v klidu pokračovat v jízdě. Nakonec se všechno v dobré obrátilo a jízdu jsme přežili!!!

V dubnu oslavil své pětadvacáté narozeniny taky Mirínek společně s Oněginem (27). Další velká akce, Mirínek dostal od maminy a ségry stařičkou rezatou škodovdu „Erko“. Pěkně jsme ho ozdobili, ale s uvedením do provozu byly potíže. Celej šťastnej se chtěl projet a motor nenaskočil, ale na co jsou kamarádi?

Další narozeniny slavil Pytlák s malým Tomišákem (18).

Na čarodějnice sice stavěli hranici hasiči, ale to stvoření, co viselo na bydle vyráběl Tomík z lebky prasete a maskovací celty. Občerstvení zajišťovala pro změnu Motorrota. Čtrnáct dní na to proběhla jarní vyjížďka, které se zúčastnilo asi 60 motorek a večerní posezení hezkých pár desítek lidí. Jako obvykle jsme obdželi spousty darů od našich přátel, protože na jaře vždy slavíme narozeniny, letos už čtvrté…

Zanedlouho jsme mezi sebe vzali Oněgina, na kterého jsme si připravili pár záludných kousků, ale tak to u nás už chodí. Nikomu nic zadarmo. S ním jsme taky absolvovali sraz pořádanej Notors Motors v nedaleké Libici, kde jsme pomohli Tomišákovi skoro vyhrát soutěž o nejlepší airbrush a ozdobili jsme mu Fazera bahnem. 19. června jsme zatahovali na svatbě našeho bývalého člena Hašleráka, kde jeho svatební hosti zejména ze strany nevěsty nevěřili vlastním očím a vůbec nechápali, co se to vlastně děje!

Na V. Motošťouchu jsme si pořídili další párty stan, z kterého vzniklo konečně pořádný pódium. Na pódium jsme se nebáli pozvat takovou kapelu jako byla KISS revival Praha a holky si tam mohly v klidu navlíkat kondomy na litinový pánský přirození. Na sobotní vyjížďce v Luži na letišti předvedl své vystoupení kaskadér Aleš Polák, po něm si mohli všichni změřit rychlost svých miláčků ve sprintu na čtvrt míle. Po tomto srazu od nás z bandy odešel Mihule.

V polovině srpna jsme se vydali na naší asi poslední společnou dovolenou. Já, Romča, Mirínek s Danou, Oněgin s Miňonkou, Tomišák s Pájou, Chosé, Mihule a jako doprovodný vozidlo s námi jel kytičkovej Pepik. Vyrazili jsme na Lipno a pak po hranicích do Karlovejch Varů na Denis Höpper Párty, kde se k nám přidal Mišák s Marky, Evžen s Olinou a Renda s Peťou. Pokračovali jsme na sever, kde Pepík způsobil dopravní nehodu. Podívali se do Pekelnejch dolů a přenocovali v Kamenici nad Lipou U Šerifa. Tam se k nám přidal Herr Klas s Herietou.

V září oslavil svoje narozeniny i Chosé, kterej ale nějakým nedorozuměním zapomněl pozvat lidi, tak se nás tam sešlo jen pár, což však nemělo vliv na kvalitu akce…

Zanedlouho jsme k nám vzali po dlouhém prošení a válení k nám zlatavého moku zástupce přes věci pivní Herr Klase, kterého jsme si obzvlášť vychutnali a nalili ho tak, že si ho musela Herieta odvézt. Letošní poslední vyjížďka málem skončila dřív, nežli vůbec začala. Tomišák na cestě do Bažiny potkal v Hlinsku automobil, kterej mu zkřížil cestu a nakonec ji i změnil směrem do Chrudimské nemocnice. Nakonec všechno dopadlo dobře a my si aspoň připili na jeho zdraví.

3. prosince v Hamrech zahrála chlumecká kapela Řemen na tradičním Ukončení sezóny, kde každý dostal u vstupu panáka medoviny, jak už je na akcích námi pořádanejch zvykem a k tomu ještě pár piv zdarma, který věnoval Hlinecký pivovar Rychtář.

 Silvestr jsme začali už po obědě, když jsme vyrazili na procházku okolo Hamerské přehrady s dostatečnou zásobou alkoholu. Byli jsme pěkně spárovaný, akorát Chosé s Mihulí vybočovali z řady. Grilovali jsme masíčko, hráli zajímavý hry s ještě zajímavějšíma polohama, před půlnocí jezdili motosköjing, jenomže nebylo moc sněhu, tak Tomišák na každý krtině upadl a já tahal jenom prázdný lano. Po půlnoci už to tak růžový nebylo, ale nakonec se všechno v dobré obrátilo…

2005

Rok 2005 začal vyjížďkou hned 9. ledna, kdy jsme já, Mihule a Tomík vyrazili do Práčova navštívit Libora a cestou zpátky do Horky k Burákovi. Po necelých dvou kilometrech mi u Bizona prasknul řetěz. Naštěstí Mihule měl náhradní sponku, tak jsme mohli pokračovat dál.

 Koncem ledna jsem byl pozván na Horní Bradlo na zimní nocování pod širákem. Tejden před tím jsem začal přezouvat Bizona na drapáky, i když to bylo jako pěst na oko, všichni přijeli na kroskách a já blázen na čopru. Doporučuji všem vyzkoušet si přespat jen pod celtou ve čtrnácti stupňovým mrazu. Čápikoj, Tůmičoj, Lubošoj a Erikoj můžu jen poděkovat za super zimní dejchánek.

 Na přelomu února a března vyrazila většina členů Motorroty do Krkonoš na hory. Jelikož jsem byl v té době největší odpůrce veškerých sportů, tak jsem se této akce nezúčastnil, ale podle fotek a vyprávění všech zúčastněných jsem mohl jen litovat, že jsem nejel.

 V březnu oslavil svoje dvacetiny největší chlejst z našeho klubu Kovář Jiřin. Od kluků dostal nafukovací přítelkyni, jejíž bečení bylo slyšet ještě za svítání. Ode mě mačetu, se kterou si měl vyřešit svoje dva problémy a spousty dalších potřebných darů.

 V dubnu začal další krok ke zkrášlování naší Bažiny. Ze stěn jsme odstranili koberce a pobili je prknama. Ještě dvě velký okna a Bažina je jako nová…2. dubna oslavili v Bažině svoje narozeniny Mirínek (26) a Oněgin (28). 16. dubna jsme přijeli popít a pokecat na jarní sedánek v Nové vsi pořádaném Notors Motors.

 Tejden po čarodejnicích tu máme zase jarní vyjížďku. 14. května Motorrota oslavila svoje V. narozeniny, na kterejch teklo pivu proudem a to všechno zadarmo. Sjelo se asi sedmdesát motorek, jenž byli doprovázeny na naše poměry velmi dobrým počasím. Slavilo se jako vždy až do rána, ale pár jedincům se domů moc nechtělo a tak s námi strávili ještě neděli.

 V pátek 27. května slavili narozky Tomišák (23) a Boušák (27). Popili tu s námi i dva kolem jedoucí motorkáři v čele s jednou slečnou. Libílo se jim tu natolik, že u nás přenocovali až do rána a pak valili dál. V sobotu jsme se loučili se svobodou našeho kámoše a souseda Lukáše B. Týden na to jsme vyrazili do Libice na sraz Notors Motors, kde už Oněgin začal zvát všechny kámoše na svoji svatbu a sobotní loučení se svobodou. 11. června. nastal velký den pro Oněgina a Miňonku, kterým jsem samozřejmě jejich svatební den zpestřïli a podpořilo nás v tom pár desítek přátel na motorkách, kteří se nestačili divit, když kněz, kterej je oddával, vylezl z místní kaple převlečen do kůže, nasedl na svoji mašinu zaparkovanou nedaleko a jel s náma směrem na Hamry, kde Oněgin musel zprovoznit stařičkou Sportku a s koženou kuklou  na hlavě a startovním číslem na prsou musel projet slalom mezi lahváčema.

 VI. Motošťouch začal 1. července jak jinak než deštěm od časných ranních hodin. Jako by nestačilo, že lilo, ještě nám zakázali vyjížďku na Motokros na nedaleký Hamřík. Nicméně vytrvalý déšť nám umožnil udělat si ho přímo v areálu srazu, kde se už po pár hodinách dalo chodit jen v holinkách. V pátek na srazu moc lidí nebylo, ale ti, kteří přišli, vůbec nelitovali. Zábavu jim zpříjemnili dlouho očekávaní Morčata na útěku, ale některým zase znechutila soutěž plivání prasečíma oči,ma do dálky. Po né moc početné sobotní vyjížďce se na nás začalo usmívat sluníčko. Nejpočetnějším klubem na tomto srazu byli Black Dogs, kteří se úžasně bavili a pobavili i všechny kolem. Odměnou jim byl pionýr 21, jenž byl výhrou v našem motokrosu. Sraz se zdařil, ale bohužel čtyři účastníci skončili v nemocnici.

 V úterý jsme se sanitkou vyrazili do Křižanovic na Jawa sraz. Tam když zjistili, že jsme ze Studnic, tak nás nechtěli málem ani pustit dovnitř. U vstupu nás hnedka vytepala zřejmě sestřička z Chrudimské nemocnice, za to, že lidi od nás ze srazu jim zaneřádili celou nemocnici od bahna. Po srazu proběhla Děkovačka za sraz doprovázená video projekcí z letošního srazu a dalších záběrů z konání Motorroty.

 9. září jsme zapili svobodu Boušáka a týden na to ho za vytrvalého deště doprovodili do svazku manželského s paní učitelkou Jančou Štorkovou. Za zpěvu školního sboru a burácejících motorek potom nikomu nevadilo, že pršelo, natož pak manželskému páru, který projel celým Hlinskem na tříkolce. Před Veselým kopcem, kde měli hostinu, už na ně čekala naše zátahová skupina. Boušák musel dát do kupy starej vysavač a s ním potom vysávat rozsypanou rejži z červeného koberce.

 1. října jsme s Mihulí, Svoboďákem a malým Ďábínem navštívili setkání členů Black Dogs. Vyslechli jsme si ovace na náš sraz a obdarování malými dárky a pěknými zážitky jsme skoro za tmy opustili Želivský kemp, protože večer proběhli v Bažině narozky Janči a Radka Vaškových. 8. října jsem navštívil Zavírání sezóny ve Věcově u Flying Tygers, abych je pozval na naší poslední vyjížďku 22. října. Jelikož byl konec října, byla pěkná kosa, což však neodradilo šest desítek jezdců a ne o moc míň zmrzlejch zadečků jejich drahejch poloviček. Aby se přijeli s námi naposledy hromadně projet a prohlídnout si náš novej prapor. Večer nám zpestřila hlinecká kapela SAXER. 3. prosinec patřil Ukončení sezóny, které proběhlo kde jinde než v Hamrech u Zloválků. Zahrála chlumecká kapela Řemen, rozlili jsme pár litrů medoviny a zapili konec roku 2005.

2006

13. ledna 2006 jsem se zase vydal na Horní Bradlo pod širák, tentokrát jsem ale nejel sám. Vzal jsem sebou Evžena Ryšavého s jeho sajdou 350. I já změnil stroj, vymazlil jsem svoji panelku 250 překopanou na krosku. Dva balíky slámy, kus špeku a pár litrů kořalky a víkend je před náma. Páteční noc byla krutá. Čápik, ten mráz nevydržel a v noci ujel domů. V sobotu vysvitlo sluníčko a po obědě se za náma přijeli podívat kluci od nás a dva chlapy ze Sajdkár klubu Nasavrky, kteří se o nás dočetly v místních novinách. V sobotu nás tam spalo pět a dokonce i jedna holka. Patnácti stupňovej mráz nám zmírňovat svařáček a horká medovina, pivo nám zamrzalo hledka u pípy, ale bylo nám krásně…

 21. lenda se k nám donesla zpráva „Herrymu a Herietě se narodili dva kluci jako buci Martin a Michal Klasovi“ 3. února nás všechny a spousty dalších přátel pozval Herry do hlineckého pivovaru, abychom ty jeho přírůstky pořádně zapili, tak ať žijou…V sobotu jsme si udělali v Bažině výroční schůzi, abychom zhodnotili loňskej rok. Uvařili jsme ovárek, pěkně jsme pokecali a pak jsme vyrazili kalit do Hlinska do sklepa.

 11. března jsme se zase vypravili do Prahy na výstavu. Nejdřív kleklo auto Boušákoj a pak málem i Liboroj. Pěkně jsme se pobavili a večer zakončili u Mašlu a pak ve sklepě.

 17. března jsme v Chlumětíně zapili Mišákovýho Matěje a druhej den Jiřina Bouškovýho jednadvacáté narozeniny. 28. března jsme s Mihulí, Užofem a Petrou P. vyrazili do Dřevěnic na sraz. V sobotu v Bažině oslavil dvacetiny Pytlák a v neděli jsme měli zase ve své režii čarodějnice.

 6. května proběhla jarní vyjížďka, kterou nám asi nezapomenou naši drazí spoluobčané. Ti vyřádkovaní podle silnice čekali až se vyrazíme hromadně projet, jenže my to vzali na Hamry. Dorazili jsme je tím, že i naše zpáteční cesta nevedla přes Studnice. Sobotní odpoledne ještě zpestřil Kačer, ten na svém Harleji proletěl plotem hled v první zatáčce v Hamrech. Slunce svítilo a kejty na rožni se otáčeli pomalu ale jistě a navečer jsme přistavili vlek z Lízy, na kterém zahráli Artery a Marťas si vychutnal striptýzové vystoupení naší dřevěný pany.

 3. června jsme uspořádali pouťovou zábavu se skupinou SAXER. Počasí moc nepřálo, což se odrazilo i na hlase jejich zpěváka, ale neodradilo necelou stovku lidí od návštěvy Bažiny.

 VII. Motošťouch začal 30. června a ani nás moc nepřekvapilo, že od rána chcalo. Tatra štěrku u vstupu do areálu srazu se vytratila během pár hodin, takže se to tu proměnilo v pěknou oranici. Déšť však nevadil příznivcům revivalových Nightwish, kteří si tuto Frýdecko Místeckou sestavu nenechali ujít. Na zastávce sobotní vyjížďky na odpočívadle mezi Trhovou Kamenicí a Ždírcem předvedl své silácká umění fakýr Jaffar. Odpolední vystoupení začínající kapely No Smoking mile překvapilo nejen návštěvníky srazu, ale především všechny členy Motorroty svojí úvodní písní věnovanou právě Motorrotě. Kapela Morčata na útěku nás zase inspirovala ke stejnojmenné soutěži, která překvapila hlavně členy kapely. Znojemští Elbereth navodili příjemnou atmosféru, kterou rozpálil Jaffar svojí ohnivou šou. Za odměnu ho vytáhla slečna od policie na pódium a na vlastním těle mu názorně předvedla právě vstupující v platnost bodovej systém. Jako vyvrcholení byl odpálen ohňostroj, kterej byl tečnou za velmi podařeným srazem.

 7. července jsme zase slavili v Bažině Mihulovi pětadvacetiny. 22.července se Boušákům narodila Kačka, kterou jsme řádně zapili v Bažině. Akcička se protáhla až do druhého dne do večera.12. srpna jsme poděkovali za pomoc na srazu našim kamarádům a připravovali nějaký záludnosti na blížící se Mirínkovu svatbu. 19.srpna se narodil Milanovi a Monče Ivan Oněgin Ryšavý. 9. září proběhla Mirínkova bouřlivá rozlučka se svobodou a 16. září se s Dannou konečně po deseti letech chození dočkali. V osm ráno jsme se vydali do Chotěboře pro Mirínka a po cestě se k nám přidávali další motorkáři. Ve Studnicích Mirínek nasedl na svýho čerstvě zrenovovaného Péráka a v doprovodu asi třiceti motorek si vyrazil do Vortový pro nevěstu. Po obřadu v Hlineckým kostele na cestě na svatební hostinu jsme jim přichystali pěknej zátah. Kdy Danuše musela na Mirínkovi dvaceticentimetrovou jehlou zašít kombinézu, aby mohl vzápětí vykytovat a nalakovat blatník na motorku. Potom podstoupil jízdu zručnosti na mini motorce a teprve pak obdarováni cukrovím a pár lahvemi kořalky jsme je nechali užívat si jejich velký den.

 23. Září jsme všichni zdatně zapili Ivánka, pro kterého jsme měli připravených pár dárečků se znakem naší party.

 21. října za velice pěkného počasí si s náma vyrazila rovná stovka motorkářů na naší poslední vyjížďku. Bažina voněla grilovanejma krůtama, který přilákali stejný počet našich příznivců na večerní zábavu s chlumětínskou kapelou No smoking. Ta nás bavila nejen svým hudebním nadáním, ale i recitací básní složených na téma nám velice blízké.

 9. prosince se konalo tradiční Ukončení sezóny, kde zahrála kapela Artery a jako předkapelou jím byli No Smoking. O půl noci proběhla tradiční tombola, která se prý mojí indispozicí protáhla asi na 2 hodiny. Svou účastí nás podpořilo skoro 150 lidí, se kterejma jsem probrali události uplynulého roku a vše pořádně zapili. Kupodivu tato akce proběhla bez jakýchkoliv problémů asi 15 lidí strávilo noc přespáním na sále.

 Na silvestra se nic zvláštního nestalo. Snad jen to že jsem po dlouhé době na akci neusnul. 

 Zdar Fanánek

2007

 

Rok se sešel s rokem a teplota mého těla stoupla nad 37 stupňů, tak mám alespoň čas napsat pár řádků o tom, co se dělo v roce 2007.

 

3. února oslavil u nás v Bažině sedmadvacáté narozeniny náš nejlepší a nejvytrvalejší výčepní z našich srazů Jaroušek nazývaný „Máma“. Oslava jako vždy pohodová a provoněná rumem a zelenou, což je nejoblíbenější pití oslavence.

 

17. téhož měsíce v naší vesničce proběhly masopust neboli vostatky. Byla to klasická staročeská slavnost, nebejt toho, že se u mě v dílně sešlo pár známých a samozřejmě se vesele popíjelo. Pak přijeli na motorkách Libor s Drobasem. No a já vůl nalitej je musel jet vyprovodit na mým ronduru. Na mý exhibiční vystoupení na motocyklu asi nikdy nezapomene víc než stovka návštěvníků masopustu, tak to radši nebudu dál rozebírat.

 

24. února pořádali v Dašicích Hard Coři svoji jarní párty. Já, brácha, Chosé, Mihule a Libor jsme si tam vyrazili, cestou jsem postili svojí návštěvou Buráka v jeho Krčmě Krále Artuše ve Slatiňanech. Párty v Dašicích měla příznačný název a podle toho jsme všichni dopadli. Až na bratra abstinenta, ten si tam alespoň našel novou přítulkyni.

 

Víkend na to jsme Mates, Jiřin, já a dalších patnáct našich přátel vyrazili na hory. Matesův nápad vzít sebou vysílačky se všem moc líbil. Užili jsme si v autech pěknou prdel. Po zjištění, co tam točej za pivo a v kolik zavírají hospody, jsme si hned druhej den nechali dovézt zlatavý mok z naší domoviny. Až na pár drobnejch úrazů jsem to všichni přežili.

 

16. 3. jsme taky pěkně zapili a zkolaudovali novej Motobar ve Vojtěchově, kam nás pozval Užoff. Hnedka druhej den už jsme v tom lítali znovu, večer totiž slavil svoje dvaadvacáté narozky Jiřin Boušku, to je ten, co tančí s půllitrem. Takže jsme to s oběma protančili až do rána. Poslední sobotu v březnu jsem výtáhl Jelena do Žďáru na otvírání silnic Vysočiny a večer na zábavu do Radňovic, kterou tak též pořádal Fate.

 

No a je tu květen a to přichází čas i na nás. 5. jsme uspořádali první jarní vyjížďku. Počasíčko letos přálo, takže přijelo přes sto motorek. Po loňským Kačerovým průletem hned prvním plotek, kterej mu v Hamrech zkřížil cestu, jsme našeho tradičního panáka medoviny podávali až při vstupu na večerní závavu. Zahráli už po několikáté NO SMOKING, medovina a pivečko tekli proudem a myslím, že i lidičky se pěkně bavili.

 

V Blatně u Henryho jsme 12. 5. společně oslavili a náležitě zapili Tomišákovi pětadvacetiny. Další květnový víkend patřil Klubu Hard Core 83, kteří pořádali svůj extréme days na Konopáči, kde jsme nechyběli ani já, Chosé a Seifi. Přijeli jsme sice až v soboru, ale nedělní ráno jsme všichni vypadali jako bychom tam pili celej víkend. Cestou domů jsme dvakrát rozebrali a zase složili motor u Seifiho třindy.

 

Další sobotu proběhla oslava v Bažině, tentokrát trojitá a to Kristýny, Mihali a Mirečka. V neděli si všichni museli myslet, že se Motorrota musela zbláznit. Vyrazili jsme si totiž do nedalekého Krucemburku na pouť a to na kolech.

 

V sobotu 16. června se Motorrota vydala docela v hojném počtu na sraz Supů do Poděčel, počasíčko jim vyšlo a až na ty fronty na pivo, který se mimochodem nedalo vůbec pít, to byl luxusní srázek. O sto procent lepší jak loni.

 

1. června Míra Uchytil s kámošem pořádal v Čečkovicích dětský den, kterej pokračoval ještě v sobotu tradičním creasy sesion.

Týden na to Chotěbořští Dark Charóns dělali srázek, kam se kluci, sice jenom na otočku, taky podívali.

 

Začátkem posledního týdne v červnu u nás začali přípravy na náš již VIII. Motošťouch. Tentokrát jsme hnedka z kraje na plac vpustili páreček trawesťáků, který to pěkně rozjeli za pomoci našich kamarádů. Revivalový Tři sestry se tak rozparádili, že si mě vytáhli na pódium, abych si nimi zazpíval písničku „Homosexuál“ a ve finále ukázal svoje pozadí. Sobotní vyjížďku jsme nasměřovali do Hlineckého pivovaru, kde předvedla své vystoupení skupina historického šermu z Chrudimi. Jak už bylo vidět od pátku, konečně to vypadalo, že se prolomila kletba, která nás provázela pět let. Nebe bylo bez mráčků a teplota šplhala k třicítce, což se projevilo i na rekordní účasti. Jestli to bylo pěkným počasím nebo dobrou náladou, sraz proběhl bez jakýchkoli problémů a tradičních bitek. I když naše Kristýnka nenechala na pokoji, již dříve zmiňovaný plot v Hamrech a s ještě vlhkým řidičákem a na půjčené motorce ho zdemolovala.

 

7. července své „Ano“ řekli Janča a Big George, které jsme samozřejmě na svých strojích doprovodili k pomyslnému oltáři na zámek v Chotěboři a večer na Branišovské střelnici společně zapili jejich sňatek.

 

V červenci jsme se všichni rozjeli do různých koutů republiky na dovolené a 28. proběhla přijímací akce našeho nového člena Bédy.

 

4. srpna jsme přichystali pro lidičky, kteří nám pomáhali na srazu, oblíbenou děkovačku. Tentokrát ovšem ve velkým stylu, začínali jsme už odpoledne tradičníma soutěžena jako na srazu, potom všichni dostali klubový trička, promítalo se video ze srazu i něco z historie Motorroty. No a večer si všichni řádně zapařili na písně kapelky NO SMOKING. Díky všem.

 

21. září si celá Motorrota, teda kromě mě vyrazila na víkend do kempu v Jizbicích u Čechtic, kde Jawa klub Praha pořádal tradiční sraz Jawáč. Jenom z vyprávění to byla luxusní akcička jako každý rok, musím zmínit Malého čínského zmrdíka nebo skvělý týpky se svýma sajdkama. Šou, kterou prováděli v tý nádržce se prej nedá zapomenou, taky možná někdo nezapomene na jednoho našeho člena, kterej se tam náramně vožral. A když se ráno vzbudil zmlácenéj, bez křiváka, mobila, klíčů od motorky, si marně vzpomínal, cože to uplynulou noc vyváděl.

 

14. září jsme v Bažině slavili další pětadvacítku a to právě Chosého. Dobrého jídla a pití bylo tradičně dostatek, tak jsme blbli až do rána, hlavně Pepíkovejm spolupracovníků se tam obzvlášť líbilo.

 

V sobotu jsme byli pozváni na Krakonošovo zpívání, kde Motorrotu zastupoval pouze Oněgin s rodinkou. Já se tam s bráchou jeli podívat až pozdě večer, když nám skončila služba v Hlineckým Pivovaře na Dni otevřených dveří. Ve dvě hodiny v noci tam už nebyl nikdo střízlivej, takže to zřejmě zapili důkladně. No a já se tam přijel podívat ještě v neděli ráno na motorce, abych vysvětlil Krakonošovi, že jsem tam včera taky byl, protože si to chudák vůbec nepamatoval.

 

Tejden na to měl Krakonoš svatbu, který jsem se bohužel taky nemohl zúčastnit. Vyrazili jsme si s Vojtěchovskejma Desperadama na Moravu do sklípku. Já s naloženým Introšerem a s Ivčou v tandemu jim měl na dálnici co stíhat, což se nedalo říct o Mihuli, kterej na obdiv všech, jel se svou Esmeraldou s přehledem sto padesát.

 

29. září měl v Bažině zpívání Saša, kterému jsme týden na to před Hlineckou radnicí zavrčeli motorkama. Ten samý den 6. října jsme si v počtu asi 130 motocyklů vyrazili na poslední letošní vyjížďku. Trasu jsme naplánovali přes Krounu, Skuteč, Holetín, Hlinsko zpátky do Bažiny. Počasíčko vyšlo, takže jsme si mohli dovolit zhruba 50-ti km vyjížďku, což u nás nebývá zvykem. Na večerní zábavu, kde zahráli hlinečtí Blue fire přišlo skoro 150 lidí. Pěkně jsme se bavili a pokecali si, do tý doby, než jeden človíček začal vybočovat za řady. Tak jsme mu museli hromadně vysvětlit, jak to u nás chodí...

Tak též jsme byli pozváni na různé vyjížďky a ukončovací akce, ale bohužel jsme se jich neúčastnili, což snad v brzký době určitě napravíme.

 

10. listopadu v jezeďácký jídelně na Dřevíkově slavil svoje třicetiny náš člen, téhož času uložen v depozitu, Herr Klas. Ač přes naše marné snažení, vyslyšet jeho přání ochutnat skopový maso, se nám žádnou kozu nepodařilo sehnat. Tímto se mu chci omluvit za zdravotní potíže při ranním vstávání mnou způsobené.

 

15. prosince v hostinci Formanka ve Vortoví na sále jsme si tentokrát svépomocí uspořádali ukončení letošní motorkářský sezóny, kde zahrála kapela Artery. Večer se linul v duchu neobvyklých soutěží, při kterých si lidi projeli slalom na dětský koloběžce a vypili tuplák píva z bažanta, což několik účastník neslo velice těžce. Nesmím zapomenout na kaskadérský kousek dvou dam, který si ze svodidla v zatáčce mezi Hamrama a Vortovou udělali odpalovací rampu a vystřelili svoje Clio střemhlav do lesa. Na to, že z Clia toho moc skutečně nezbylo a zůstalo ležet ve struze na střeše, to dopadlo velmi dobře.

 

21. prosince jsem v Bažině oslavil i já svoje 29. narozeniny. Pozval jsem si samý lepší kamarády. Jeden předvedl kozácký tanec ze sekerkou, druhý šavlový tanec s kýblem za účasti minimálně litru zelený a ve finále i na mě padla únava. Zbývající kamarádi mě spícího zmalovali modrou barvou na razítka a já se ráno probudil jako šmoula.

Silvestra slavila v Bažině skoro celá Motorrota, za rachotu střílejících dělobuchů a vůně masíčka se všichni ve zdraví propili až do nového roku 2008.

 

Rock 2008

 

Tak nastal čas napsat pár řádek o tom co se u nás stalo v tomto roce .Jediný štěstí že mě vždycky v tuto dobu přepadne nějaká nemoc,(letos mám pro změnu zablokovanej krk)jinak bych těžko hledal čas na psaní.Teď to budu mít o to horší protože,můj Blbníček do kterého si všechny akce zapisuju mi moje maminka vyprala.Takže všechny informace můžou být poněkud zkreslené.

Jelikož nebyla skoro žádná zima vyrazili jsme si 2.února s Oněginem do lesa nad Studnice přenocovat pod širák.Rozbalili se celty,nanosilo dříví,rozdělal oheň a už jsme jenom čekali až dorazej další dobrodruzi,kteří se na nás přijdou podívat a někteří i strávit s námi noc.

Jen se setmělo,a z dálky byl slyšet rachot praskajících větví,nebo světla přijíždějících aut,vyrazili jsme jim naproti a pak je ve tmě přepadali,no prostě jako malí kluci.Dorazili Anděl, Pošuck,Tomík s Káťou,Mihule,Užoff a můj bratr.Krásně strávený večer zpestřilo slunečný ráno s teplotou  -6 stupňů. 

 

Příští sobotu mě na oplátku Užoff pozval do Hlinska na Maškarní ples,kam jsme přišli s jeho kámošema přestrojení za Sněhurku a sedum trpaslíků.V hodnocení nejlepších masek jsme skončili druhý,já největší z nich dělal Šmudlu.

 

Druhou březnovou sobotu jsme s Oněginem,Pošuckem a mým bratrem vyrazili do Chlumětína pomáhat rozebírat vyhořelou,čerstvě zrekonstruovanou roubenku našeho kámoše Doktora.

 

Velikonoc jsem se letos radši neúčastnil a jak se ukázalo udělal jsem velice dobře.Když jsem ve dvě hodiny odpoledne na cestě z Hamrů potkal motajícího se Pytláka s košíkem plným rozbitejch vajíček a lahváčem v ruce.Málem sem se prorval smíchy,když jsme přijeli blíž,tak bylo vidět jak je celej od bláta a rypáčkem zřejmě zvoral nejednu brázdu.

 

Po čarodkách, které měli letos ve své režii hasiči,jsme si vyjeli s Užoffem a jeho partou na Moravu do sklípku.Podívali jsme se na Macochu,zámek Buchlovice,taky na Slovensko na zříceninu Čachtického hradu a cestou domu ještě na Buchlov.

 

V sobotu 10.května  jsme spolu s 240 motorkama vyrazili na První Jarní Vyjížďku.Směr-Voj.Městec-Žďár n S.-Sněžné a přes Svratku zpět do Bažiny,kde už na nás čekalo občerstvení v podobě grilovanejch steaků a voňavejch klobásek.Bylo krásný počasí tak až si většina lidiček vyměnili svoje nablejskaný miláčky za míň nablejskaný plechovky,tak začalo téct pívo a kořalka proudem.Po uvítacím panáku Medoviny se všichni dostali na pořádnou pařbu kde zahráli Rock Back a Fousatej Hat.

 

Další sobotu jsme s Andělem vyrazili na Konopáč na Hardcory,svítilo sluníčko,ale bohužel jenom do Slatiňan pak už jen chcalo a nás zachránila  nefunkční myčka aut v Heřmaňáku,kde jsme spolu s dalšíma zoufalcema počkali až přestane.Anděl zřejmě neměl vody dost,protože se svalil pod svojí třindu a za vytrvalého deštíku si spinkal až do rána.Když sem mu ráno vylil vodu z bot a vzbudil ho,neváhal a celej prochcanej a asi i nachcanej nased na mašinu a vyrazil k domovu…

 

24.května jsme byli pozvaní na oslavu narozenin Užoffa(25)a Uxáka(30)na Ranu na parket.Odpoledne se jelo na vyjíždku a pak už se jen pilo.Chlapci si na pozvánky napsali že budou přijímat dary v podobě Porsche,Harleje a dovolených na kanárech,takže se nemohli divit že si tím vlastně založili sbírku modelu aut a motorek doplněnou o různé poukazy třeba na Maltu.

 

Poslední červnovou sobotu se v Bažině loučili se svobodou Léňa Svobodová a Petr Jelínek,kteří se za doprovodu našich strojů 12.června vzali v Chotěboři na zámku.

 

4.-6.července se konal již IX.Motošťouch.Jako tradičně přípravy byly náročný a když už bylo všechno připravený,tak jsme si říkali že je to letos až podezřele v klidu.Čtvrtek večer se už jenom čekalo až přijedou lidičky s karavanem s občerstvením,no a už to začalo.Kolem sedmý začalo pršet a lilo až do pátku do odpoledne,takže nic neobvyklého na Studnice.Karavan s jídlem někde zabloudil,takže přijeli až o půl jedný v noci a pak s náma pili až do pěti do rána.Ráno sem ještě jel do Hlinska zařídit pár věcí a nakoupit pro všechny pláštěnky,protože to vůbec nevypadalo že přestane pršet.A to už mi začalo bejt nějak divně a návštěvy našich mobilních záchodků začaly být dost časté.Dostal jsem zřejmě střevní chřipku a v pátek v noci ještě horečku.Sraz jsem spíš přežil než prožil,jen co jsem odložil mikrofon,alou na hajzlík.V pátek odpoledne se na nás usmálo slunce a začalo vysoušet už tak dost promáčený parket.Program zahájila kapela Rock Back a po nich nastoupil Warlock rev.s úžasnou Maky Doro.večerní program střídaly tradiční soutěže a dohráli to Hlinečtí Blue Fire.Sobotní dopoledne,když se většina lidí probrala,vyrazili jsme na vyjížďku s cílem parkoviště u zimáku v Hlinsku.Tam všem předvedl své umění ovládat motorku i bez předního kola triálový mistr Pavel Balaš.Po návratu a nasycení hladových krků,nám zahrála kapela Morana,Pavel předvedl druhou část vystoupení a k potlesku se přidala i následující kapela Artery.K tradičním soutěžím jako je tyčka nebo přetlačování motorek patří i pojídání melounů naložených v rumu,nebo semafor.Revivalový Ozzy Osbourne sklidil asi největší úspěch,což se nedalo říct o těch dvouch slečnách,které po vystoupení  kapely Motorhead rev.předstíraly lesbi show..Do nedělního rána nás doprovázel ohňostroj a kapela Rygol.Musím říct,že až na ty moje střevní potíže,sraz proběhl bez újmy na zdraví a jiných problémů…

 

26.červenec byl velkým dnem pro Tomišáka  který se rozhodl do toho praštit.S ním a samozřejmě s naším moto doprovodem  jsme se do stavili do Hlinska kde ho očekávala jeho nastávající Lenka toho času ještě Dostálová.Před Hlineckým kostelem ,kde se konal svatební obřad jsme mu pěkně zagumovali a vyrazili na hostinu konanou v místním pivovaře Rychtář.Tam už čekala pracovní četa která je do pivovaru nechtěla pustit pod záminkou opravy silnice,aby byl čas na přípravu různých záludností za které jsme byli odměněny cukrovím a hlavně pár lahvemi různých destilátů.Odpoledne jsme poctili svou účastí dalšího našeho kamaráda Petra Svobodu,který se v Chotěboři na Nádržce taky loučil se svobodou.No a večer zpátky na svatební hostinu novomanželům Tomiškovým.

 

V pátek 1. srpna ráno jsme s Ivčou,Miňonkou,Ivánkem,Oňeginem,Andělem a dalšími asi patnácti kamarády vyrazili na motorkách na Ukrajinu.Byl to desetidení výlet do jiného světa kde je buď naprostá bída nebo úplnej luxus.Ukrajina je nádherná země,plná překvapení a panenské přírody často poznamenané ránou civilizace.Dovolená to byla nezapomenutelná,přesto domácí strava a obyčejná sprcha je k nezaplacení…

 

Sobotní ráno 16.srpna se ženil již zmiňovaný Petr Svoboda ,kterého jsme dovedli až do Chotěboře k nevěstě Pavlíně Niklový. Tam už čekala další skupina motorkářu,se kerýma jsme vyrazili na chotěbořský zámek ,kde byli oddáni mezi kapkami deště a za rachotu burácejících motorů.Odpoledne patřilo všem našim kamarádům kteří nám pomáhali na srazu,pro ně jsme uspořádali Ďekovačku.Dámy dostali nerezový termosky a pánové placatky s vypískovaným logem Motošťouchu.Grilovali se steaky soutěžilo se pilo a k tomu všemu nám hrála Chotěbořská kapelka Artery.Ještě jednou vám lidičky moc děkujeme.

 

Víkend na to odjela většina Motorroty na sraz Kateřina a poslední srpnová sobota patřila našim nejmenším.Společne s obecním úřadem,hasičema a sokolem jsme uspořádali Dětský den,děti řádili na nafukovacím hradu vozili se na motorkách,chodili po štaflích,malovali a

soutěžili jako o živit za což byli odměněny spoustu sladkostí.

 

Koncem září jsme se jeli podívat na svatbu našeho souseda Jeníčka.V kostele mě popad záchvat smíchu,čemuš napomohla rána někde z předních řad po které následovala hláška,,to vypadly tý babě zuby“.A to už jsme se tlemili všichni,až začaly padat z lavic zpěvníky a helma která se kutálela až do uličky.Takže jsme ani nezaregistrovali novomanželský polibek natož tak dlouho očekávané Ano.

 

No a v sobotu 18 října přišel čas na poslední vyjížďku,sluníčko svítilo a po oběde se už začínali sjíždět první účastníci.Vyrazili jsme na Hlinsko,Krounu,Skuteč a přes Dřeveš,Holetín zpět do Bažiny.Tam už na nás čekali Grilovaný steaky a jiný občerstvení,všichni se nadlábli pokecali a rychle zmizeli.Aby už mohli na večerní zábavě ochutnat taky něco ostřejšího než limču a pito.K pohodový náladě nám zahrála kapelka Morana,pěkně nás hřáli hořící ohně a teplá medovina.Nebejt sekernického vystoupení jednoho našeho člena při raním uzavírání Bažiny tak to proběhlo docela v pohodě.Jenomže když dáte Andělovi alkohol a sekeru ,tak to nemůže dopadnout dobře. Košta mohl děkovat bohu že máme v Bažině tak ostrou sekerku,takže řez byl čistý a spravili to čtyři stehy.Ucho který mu chtěl Anděl ze srandy amputovat naštěstí zůstalo na svém místě.Po naší dezinfekci(vodka a jiné lihoviny)byl Košta dopraven do Chrudimské nemocnice kde byl (?neprávem?) nařčen že je pod vlivem,když mu ucho smrdělo vodkou…K tomuto datumu po ne moc šťastném výstupu nás opustil jeden ze zakládajících členů  Motorroty Mirínek..Díky že si tu byl….

 

Samozřejmě že nejedeme na vyjížďku jen dvakrát do roka,ale skoro každou neděli vyjíždíme po okolní krajině.Letos to byl takový seriál po okolních rozhlednách a že jich tu není málo,jen jednu jsme nestihli protože jí skácel vítr.Tak jsme poznávali naší krásnou vlast z trošku větší víšky,nežli je sedlo motocyklu.

 

Po Mirínkově odchodu jsme potřebovali trochu stmelit kolektiv,tak jsme se málem do Bažiny přestěhovali.24.října v pátek to začalo,nakoupili se vepřový kolena zatopilo se pod pařákem a pak už se jen žralo a pilo,v sobotu se poklidilo a v neděli ráno to začalo na novo.Sešli jsme se už před desátou ranní a začali jsme vařit česnačku,odpoledne jsme měli pořád na něco chuť,tak sem vytáh z mrazáku srnku a už se pekla.Náladu navodily i takový hlášky jako,když Jiřin nabízel Kristýně kousek srnky a ta mu odvětila že teda jen kousek ale nechce to tlustý,natož druhej Jiřin,že pochybuje jestli má vůbec mozek atd.Rozežraný jsme byli tak hrozně že už nešlo přestat,na což v pondělí Jiřin Š.s Pošuckem začali smažit bramboráky.To už bylo docela dost i na mého skoro příbuzného Františka z Děčína kterej tu byl na prodlouženej víkend.Marně sem se mu snažil vysvětlit že to tady není na denním pořádku,ale prostě jsme jen chtěli dopít zbytky chlastu z vyjížďky a přeci to nebudeme pít na lačno…

 

Sobotní večer 6.prosince jsme uspořádali na sále ve Vortové Ukončení Motorkářské  Sezóny.Hráli nám již tradičně chotěbořští Artery,které si vyžádali naše drahé polovičky aby si mohli konečně pořádně zapařit,když my se prej věnujeme jen svejm kamarádům.Zřejmě jsme se věnovali dobře,hlavně u výčepu,což napovídají fotečky z této akce(viz galerie)Na sále přespalo skoro dvacet z asi stoosmdesáti našich příznivců.Vyjímečně se nikomu nic nestalo,takže jsme sezonu zakončili v pohodě.

 

Sobotu na to jsme společně zapíjeli Tomišákovýho synátora Ondru.Na Čertovině na sále se pilo jako o život,hlavně Zelená s mlíčkem zajídali jsme to tatarákem,takže nám bylo opravdu výjimečně.

 

20 prosince jsem si taky pozval pár přátel na oslavu mých (patnáctých) narozenin.Členové Motorroty se mě pravděpodobně chtěli zbavit,jejich společný dar byl tandemový seskok padákem ze čtyř tisíc metrů.Takže historii píšu asi letos naposled.Jak všichni věděli že budu letos stavět tak se dary objevovali v podobě krumpáče a lopaty,kolečka s pytlem cementu a kyblíčkem písku,no aspoň věci co se hodí.Kluci z mý party vyhazovačů mi věnovali uzeného čuníka přistrojenýho za motorkáře sedícího na plastový motorce a další záludný a povedený dary.Akcička se protáhla až do ranních hodin ale druhej den se jelo na novo..

 

Jako tradičně se v Bažině zakončil rock 2008 a teď už se můžeme jenom těšit na ten novej .

Tak jen doufám že jsem na nic důležitého nezapomněl a snad jsem si moc nevymejšlel…

 

Přeju Vám hodně pohody a hlavně stálou přízeň Motorrotě

                                        

                                                                                                  Zdar Fanánek

 

Rock 2009

 

Dnes  už je sice 10 ledna 2011 a já teprve píšu tyto řádky,protože rok 09 byl pro mě plný změn. Po půl roce na pracáku přišlo nové zaměstnání, z jara jsme s Ivčou začali budovat náš novej domeček a tak nebylo moc času na věnování se motorkaření.

 

31.ledna jsme s bratrem, Mihulí a našima slečnama navštívili akcičku BitchTree v Sázavě.

 

První únorovou sobotu jsme byli pozváni na zimní přežití od našich kamarádů z Vojtěchova. Já,bratr, Mihule, Jelen, Boušák a Tomík jsme jeli autama a na Uralu dorazili Oněgin s Andělem. Z nedalekého Clumětína přijeli na motorkách chlapi Ryšaví.

Musím uznat, že Užoff s Drakoušem a Didim si pro nás připravili pestrej program plnej her a úkolů, který nám měli pomoc přežít v lese pod širákem.

 

28.února v Bažině oslavil svoje narozky Bouše, od nás dostal stejně jako já tandemový seskok, jenomže my jsme,,svině převlečený za kamarády“a tak jsme mu nejdřív předali fiktivní pětitisícovou poukázku do bordelu před očima jeho manželky. Fakt byl červenej až na prdeli…

O tři neděle později jsme slavili znova a to narozeniny Kovářovy a Oněgina.

 

Poslední dubnovej víkend už byl ve znamení příprav na První Jarní Vyjížďku a koncert Aleše Brichty. Na hasickým parketě jsme posvářeli nový pódium a po vyčerpávajícím a parným dnu jsme večer s Mihulí sedli na mašiny a už za tmy vyrazili do Březový nad Svitavou k Templářům na jejich jarní zábavku. Co se tam dělo tady snad ani nemůžu publikovat, nicméně to bylo příjemný setkání se starejma kamarádama, na který budeme dlouho vzpomínat.

 

Letos jsme měli ve své režii pálení Čarodejnic a tím spojené občerstvení. Takže jsme se po uhrabání hřiště a dohašení ohně přesunuli vedle na parket, postavili stany, doladili pódium a mohli se těšit na sobotní vyjížďku. Počasíčko přálo,motorek se sjelo spousty a večer nás mile překvapila brutální návštěvnost suprově naladěnejch lidiček, kteří si užívali pohodovej večírek pod palbou AB bandu v čele s Alešem Brichtou a kapelek Sebastien a Arkona

 

Za čtrnáct dní se v Bažině opět slavilo a to narozeniny Pytláka a Kristýny…

 

Po zalití základů a následně i základové desky mýho domu za pomoci kamarádů i členů klubu, jsem naznal, že deska se musí řádně kropit. Tak jsem všechny zúčastněné i s drahýma polovičkama pozval na kolaudaci zahradního domečku a čerstvě zalité desky.Grilovalo se mini prase, točil se Rampušák a se setměním se většina z nás vydala na parket v Kameničkách na pouťovou zábavu. Někteří se vraceli se svítáním, jiní bloudili po místních lesích a lukách a až slunce jim ukázalo cestu domů. Ti co vydrželi až do neděle, se po obědě vydali na místí pouť. Kde jsme byli středem pozornosti, když s parukama a kloboukama na hlavách s nemalým množstvím alkoholu v krvi usedali na autodrom a vzápětí se nechali zvednout do výšky v labutích. Teda skoro všichni, Jiřin si osedlal růžovýho draka a ten ne a ne se odlepit od země. Po návratu ke mně se Anděl s Bédou posadili na novou desku a začali jí kropit, teda nejdřív sebe Jim Beamem a pivem, což vůbec nepobrali místí lidi , kteří choděj okukovat, kdo že se jim to do těch Kameniček stěhuje.

 

3.-5. července se konal již Desátý ročník Motošťouchu. Zahráli nám kapely Alkaline, Judas Priest rev. Fousatej Hat, Doga , Morana, Coda a další. Program sobotní vyjížďky jsme nasměrovali do Hlinska do areálu firmy Save, kde se předved kaskadér Martin Krátký se svou MZetou. Kromě obvyklých soutěží, bych zmínil lovení umělých rybiček pusou z hasičské kádě, což většinu zúčastněných pěkně zchladilo, hlavně Hejtmise, toho teda uplně. Díky tomu, že nám nějací lívanci při odchodu převrátili totálně nasranou toitoiku, začala pěkná honička jak z akčního filmu, velkej černej offroad na korbě čtyři nasraný chlapi a v lese tři vyklepaný a možná i trochu připosraný borečci, až když jsme je chytli jsme zjistili, že tu honičku s náma absolvovala i ve spacáku zabalená, do té doby na zadní sedačce pohodově spící, slečna jednoho z vyhazovačů. Nesmím však zapomenout na jednu klíčovou událost našeho srazu. Nebyla možná tak důležitá pro nás jako spíš pro dva naše dlouholeté známé Paigina a Marušku, kteří si po desetiletém soužití řekli svoje ANO na našem desátém srazu přímo na pódiu.      

 

Týden na to jsem se přes noc vyskytl na mini srázku klubu Independent na letišti u Podbořan.

 

18. července jsme si pěkně zapařili na BlatenskýmRockMetalu na Cihelce a zavzpomínali na starý dobrý časy, kdy sláva zábav na tomhle letním parketě hvězd se dotýkala…

 

16. srpna v neděli přišla zkouška odvahy pro mě a Boušeho, kdy jsme jeli proměnit naše narozeninový dary ve skutečnost na Hradecký letiště. Ještě nikdy jsem nejel na motorce víc jak dvě kila, natož padat volným pádem jen v brejlích rychlostí 220km/hod z vejšky víc jak 4000m. Nicméně úmysl zbavit se nás nevyšel, oba jsme to přežili a ještě nám zůstali nepopsatelný zážitky. Děkujeme kamarádi.

 

Následující sobota patřila všem lidem, kteří nám pomáhali na srazu. Děkovačka proběhla kde jinde než v Bažině, všichni dostali klubový trika, popili jsme, zahrála nám kapela Profil a prostě jsme se pěkně bavili až do rána. Všem samozřejmě mooc děkujeme a budeme se těšit na další sraz s váma.

 

5. září nás pozval na oslavu dvacetin náš velkej příznivec a kamarád Jehla na Kocandu do krásný lovecký chaty, kde jsme zřejmě pěkně zachlastali.

 

O týden dýl přišla další akce tentokrát ve Stanu a to Flying Shadows Kalba, no kalilo se asi dost, protože jsme tam všichni dopadli jako sedláci u Chlumce. Někteří se po probuzení museli domotat na autobusovou zastávku, aby si přečetli, kde že to vůbec jsou, jiní poztráceli klíče od auta, jiní od motorky i s telefonem a dalšími částmi oděvu včetně pullitru .No prostě se kalilo, soutěžilo, pařilo, ale to víme jenom z později dodaného DVD. Fakt hustý, ještě že zavčasu došla kazeta v kameře…

 

Poslední neděli v září jsme spolupořádali Dětskej den, kde jsme vozili snad i budoucí motorkáře.

 

10.10. jsme vyrazili na Poslední letošní Vyjížďku, počasí bylo chladný, ale nepršelo, takže supr. Večer zahrála kapela Profil. Akce proběhla docela v pohodě, ale nedělní uklízení se nám docela zvrhlo v pěknou kalbu s hrůznýma soutěžema, který snesl jen málo kterej žaludek.

Nastal podzim a když mi zachumelil barák s čerstvě položenou vazbou, nezbylo nic jinýho, než zase povolat kamarády, aby mi přišli pomoct pobíjet střechu. Za sobotu se to nestihlo, tak jsme v tom mrazu museli nastoupit i v neděli, rumíčkem posilněni jsme to dodělali až za tmy, akorát Šťáralíkoj jsme museli pomoct dolu. Jelikož to byla první listopadová neděle tak i schůze Motorroty se musela konat u mě na chaloupce, když už tam stejně skoro všichni členové byli…

 

Za čtrnáct dní na to jsme se vyjmečně v plným počtu zúčastnili schůze pořádané MOTOPCE v Klenovce a cestou zpátky zakalili v CHr.u Ály v Alfě.

 

21. listopadu jsme s Mihulí a mým bratrem vyrazili na motorkách do Nové Vsi, kde klub 66 pořádal zábavku. Ráno jsme se pěkně projeli po železných horách, prostě supr podzimní víkend.

 

12.12. Vortová Ukončení Sezony,supr akce, lidí jako sraček. Hrála Xantipa, hustá muzika spíš by se hodila na sraz ale dobrý, škoda jen, že to zabalili tak brzo a o půl druhý tam nechali stovku lidí jen u kazeťáku. Souhrn: rozbitý vchodový dveře, obražená ruka-nemocnice –zamčený klíče v nastartovaným autě-zlomený tři antény při otevírání auta, lidi opitý-dost. Nakonec se všecko v dobré obrátilo…

 

Silvestr klasika v Bažině, podrobnosti nevím pil a slavil jsem jinde.

Tak to je pro tento rock vše!!

 

Rock 2010

 

Když tak koukám do toho svýho zápisníčku, tak si říkám, že snad letos nebudu mít o čem psát.Život a veškerý dění v Bažině jede na poloviční výkon, i společný akce jsou téměř před zadřením, no uvidíme, jak se rozepíšu?

Tak si takhle na Tři krále sedíme u Ajšíra v hospodě a v tom se ve dveřích objeví Oněgin a za ním kráčí jeho starší bratr Evžen, podáme si ruce a popřejeme si do novýho rocku vše, co si tak lidi stejnýho ražení přejou a v tom už jim Ajšír nese pivko a panáčka na uvítanou. Popíjíme a klábosíme o tom jaká je hnusná zima a plánujeme, jak si jí vylepšit. Za deset dní nás totiž čeká zimní přežití tentokrát v Chlumětíně pořádané právě Evženem. Motorek tam snad bude víc jak loni, mě už XLko taky jezdí, ale stěžuju si, že na tom ledě sebou vždycky plácnu a v tom Evžen praví, tak tam dej ještě jedno kolo“. Potom semnou prej už nic nebylo, protože sem si v hlavě představoval jak vyrobit sajdu. Druhej den mě Oněgin půjčil plány jeho Urala se sajdou a já se na další tři dny zavřel do dílny a s pomocí mejch dvouch nejlepších kamarádek Flexy a Svářečky sestrojil ke svýmu XLku stylovou polovojenskou sajdu.

 

Příští sobotu ráno ke mně přijel Mihule se svoji Dvěpade Off a možná i Road a Oněgin s Uralem a v sajdě dřímajícím Andělem, tak hurá na Stalingrad, teda na Chlumětín. Počasí nebylo nejhorší a cesta taku vcelku šla, akorát ty lidi, co jsme potkávali, to zřejmě moc nepobrali. Pod Chlumětínem na krásným plácku nedaleko silnice už čekali místní dobrodruzi na fichtlech, kejvačkách a jinejch postrkách. Po gulášku, co si pro nás Evžen připravil předchozí den, jsme všici vyrazili na krátkou vyjížďku Chlumětínem a někteří z nás, co jim to jelo, tak i po místních zasněženejch pastvinách. Zahráli jsme paintbal, nadělali dřevo na oheň, abychom měli večer do čeho čumět a mohli si uvařit groček. Bohužel přemíra alkoholu si vyžádala demolici mého motoru, tak jsem musel být druhej den odtažen domu Oněginovím Uralem, Užoffoj cestou domů zase prasklo plynový lanko. V noci jsme s Hankou provedli nezbytný plavání ve sněhu, což nebyl moc dobrej nápad, protože na sněhu byla umrzlá vrstvička ledu ostrá jako břitva.   

 

Za týden oslavil svoje třicetiny u nás v Bažině Jaroušek zvaný Máma, tak jsme to sním pěkně zapili.

 

30. ledna jsme s Oněginem , Miňonkou a Mihulí vyrazili na Branišov na zimní setkaní klubu Independent, kde jsme si s Oněginem zase vyzkoušeli spaní pod širákem, teda spíš pod pergolou.

 

Jelikož se nám blížilo desetileté výročí založení Motorroty, stvořil jsem pozvánky na tuto Akcičku a snažil se je o dubnových nedělních vyjížďkách osobně dopravit do rukou většině lidí a kamarádů, co byli u zrodu našeho klubu.

 

Koncem dubna se konal další ročník závodů doma dělaných traktorů zvaný Kamna Tour, kde jsme samozřejmě nesměli chybět. Já s Bédou na sajdě, Ďab, Ďabíno, Mihule, Anděl a Jelen na kroskách jsme si tam vyrazili přes lesy a pole, abychom zkoukli jaký postrky dokázali tamnější nadšenci od loňskýho ročníku vyrobit. S přibývajícíma hodinama návštěvnost ochabla a počasí se výrazně zhoršilo, dopili jsme svařáček a vydali se na cestu domů. Ta se však změnila v jízdu, ve který šlo o přežití, ukrutná sněhová vánice a zmrzlej sníh šlehající do očí nám dal všem pořádně zabrat. Přežili jsme a dokázali si, že nás jen tak něco nerozhází.

 

A je tu 8. květen, den kdy Motorrota dosáhla deseti letům svojí existence v motorkářským světě. Lepší počasí jsme si na oslavu našeho jubilea nemohli ani přát. Krásnej slunečnej den provoněnej benzínem, spoustou přátel s ještě krásnějšími dary, co jsme od vás dostali nás všecky Dostali!!! Opravdu takovouhle podporu nikdo z nás nečekal a řeknu vám,, za to stojí žít“ Všechny dary od vás jsme si s  hrdostí vystavili do nově opravaného nestaršího křídla Bažiny samozřejmě kromě těch. co jsme hnedka sežrali nebo postavili na střechu a nebo čuníka Fanouše, kterej šel na výkrm k Jiřinovýmu dědoj. Večer nám zahráli kapelky Stone Face a Darken Rock, snad každej z vás od nás na památku dostal výroční nášivky a tradičního panáka medoviny.

 

Jelikož nám s váma bylo dobře, tak jsme nepřestali slavit a v pondělí 10.května, kdy to bylo přesně na den deset let, jsme uspořádali vyjížďku další, tentokrát na fichtlech. Motocyklech, na kterých každej správnej motorkář začínal. Strašnej řev a modrej dým se linul z okolních kopců, když se před šestou hodinou k Bažině začali sjíždět až padesát let starý stroje s jezdcema oblečenýma do dobových mundůrů a rukama od oleje zašpiněnejma opravami svých strojů cestou k nám. Padla šestá a my se vydali na strastiplnou cestu přes tři okresy, je pravda, že mnozí nedojeli nebo neodjeli vůbec nebo jen s pomocí druhých se dostali do cíle, ale i tak nezanevřeli na stroje, který byli jejich vstupenkou do motorkářskýho světa. Tak zase 10. května rocku jedenáctého se tu zase sjedem…

 

Jenom letecky jsme navštívili akce Hardcorů na Konopáči, Templářskýho Posla Kříže, Čečkovickou akci 66tek, Chotěbořské Zmrtvích Vstání, loučení se se svobodou a svatbu Jiřina Svobodovýho v Krucemburku a už je tu červenec a XI.Motošťouch

 

Po loňským desátým srazu, kterej byl dost finančně náročnej, jsme zůstali při zemi a zvolili úspornější verzi srazu, což bylo i trochu znát na programu vyjížďky a taky na výběru levnějších kapel, vypuštění striptýzu a dokonce i oblíbenýho ohňostroje. Pátek jsme pojali jako v Hošticích ,,z kraje všechny vožrat a pak už bude všem jedno, co se děje“ zadařilo se, soutěže jako byl pivní kombajn nebo pojídání melounů naloženejch v rumu pár soutěživejm nadšencům opravdu zamotali hlavu a ztížili cestu z parketu. Kapely Starej Pejr, Social Band a Jiří Schelinger rev.si snad taky našli svý příznivce. V sobotu se vyrazilo k Luži na letiště, kde předvedli svoje kaskadérský kousky Hlinečáci Ráďa Šulc a David Mytošinka. Pár lidí jsme nalákali na sprinty, jenomže jak už se od nás dá čekat, byly to sprinty na kolech, co kolech starejch plečkách, co jsme našli na půdě. Nakonec nejlepší kaskaderskej kousek tam předved stejně Oněgin, když si na těch plečkách rozbil hubu. Aby těch kol nebylo málo, sehnali jsme jednoho borce, kterej měl takový vychytaný kolečko, kterýmu říkal Hnátolam, potom všichni zjistili proč. Sobotní hudební produkci rozjeli No Smoking, Alkaline, Iné Kafé rev., Guns n“Roses rev. a do raních hodin to dotáhli Darkeni. Nižší účast letošního srazu však nikomu nevadila, nebyly fronty a nálada byla nadmíru přátelská, takže aspoň naše spokojenost.

 

V pondělí po srazu jsem s Ivčou a její novou motorkou zajeli zapít narozeniny Sklíčka a kluků do Sázavy.

 

16. července jsme si zase zavzpomínali na starý časy a vyrazili společně do Semína na Motodolík, kterej se osum let nekonal. Cestou po ochlazující zmrzlině ve Slatiňanech Anděloj přestala jet motorka, nakonec to spravil otevřením kohoutu u nádrže. Vyrazili s Pošuckem v zádech, ale to my už byli pryč, v Orli se Pošuckoj začala zdát cesta poněkud divná, protože věděl jenom to, že jedeme někam k Přelouči a ne na Chrast, kam ho neomylně vedl Anděl. Po otázce, jestli vůbec ví, kam jedem, klidně odpověděl, že ne. A to už se Pošuck otočil a švihal zpátky, my už netrpělivě čekali v Bylanech a Tomišák, kterej jel napřed, protože se mu hřála motorka na nás čekal v Přelouči v myčce.Takže osmdesáti kilometrová cesta nám trvala s několika násobným tankováním skoro tři hodiny. Návštěvnost v pátek asi šedesát lidí, ale to nám vůbec nevadilo, užívali jsme si to jako dřív a vyhrávali skoro každou soutěž. Sobotu jsme strávili na Mělicích, protože byl hroznej pařák, odpoledne se rozjeli soutěže, přicházeli spousty lidí, který zřejmě lákal Komunál a pak začalo brutálně chcát a už nepřestalo. Promočený a jako frajeři jenom v páskových botech jme zavolali Ďaboj, ať nám přiveze boty a nemoky, nakonec jel na Ivčiný motorce domu a holky jeho autem, aby se aspoň trochu ohřáli. Kuci pak ještě sjeli sraz v Želetavě.

 

V srpnu nesmíme vynechat Děkovačku a vzdát holt všem lidem, kteří nám stále pomáhají na srazech. O napájení všech přítomných alkoholem se starali jako loni kluci z Flying Shadows. I když nezbyli prachy na dárečky a kapelu, vystačili jsme si s reprodukovanou hudbou, která většinu dostala na kolena a některé i na záda.

 

11. září jsme vyrazili s Ivčou, Bédou, Ďabem, Ďabínem, Pincasem, bratrem, Mihuli s Káťou, společně s klubem Flying Shadows a jejich kámošema na zámek v Bystrém u Poličky, kde je ústav pro mentálně postižené. Měli tam den otevřených dveří a my jsme byli osloveni, jestli bysme tam nepředvedli svoje stroje, což je úplně to nejmenší, co může člověk udělat pro tyhle lidi, samozřejmě jsme jim přivezli malý dárečky, aby na nás mohli vzpomínat. Na oplátku i oni nás obdarovali nádhernýma svíčkama, který sami vyrábějí. Strávili jsme tam celý odpoledne a dobře se bavili, tak třeba za rock zase?

 

Další sobotu jsme opět trávili s klukama ve Stanu na FS kalbě, jako loni samozřejmě nezklamali a připravili supr akcičku plnou soutěží, chlastu a dobrejch stejčků.

 

Je 16. října a počasí se vrací do starejch hluboce vyježděnejch koleji, předpověď hlásí teplotu na bodu mrazu a mě píše Banán z SBK, že jsem hovado, jeslti chci, aby hráli venku v takový zimě, odepisuji,,neboj Banáne zatopíme,zakalíme“. Vyjížďku jsme sice odjeli za hustýho deště ale po mrazu ani památky. Trošku jsme vytunili naše stany a to množství lidí v tak malým prostoru vytopilo Bažinu na takovou teplotu, že i následující kapela Fousatej Hat to odehrála v tričku.

 

Podzimní neděle jsme trávili na kopci za Bažinou, kde jsme hráli paintbal nebo jsme stihli pár pěkných vyjížděk. Koncem listopadu v Bažině oslavil kristovy léta Pošuck a začátkem prosince Béda svoje pětadvacetiny.

11. prosince snad hnusný počasí nebo výběr v  našich končinách neznámý (ale luxusní) kapely Galen způsobil ne velkou návštěvnost našeho Ukončení Sezóny. Vortovskej sál byl sice poloprázdnej, ale to vůbec nemělo vliv na náladu přítomných. Kapela nás bavila překvapivě až do třetí hodiny ranní, když už nás tam pařilo jen pár. Fakt před vámi chlapi smekám, bylo vidět, že hrajete proto, že vás to baví…

 

Po čtrnácti dnech strávenejch u Ďaba v dílně a zatím neuspěšnýho zprovoznění mýho dalšího XLka, mě na štědrej den chytil absťák a s Bratrem jsme vyrazili do Pardubic na vyjížďku pořádanou MotoPCE. Bohužel v nějaký prdeli za Hrošárnou mě prasklo u Afriky spojkový lanko, takže bratr jel sám a já volal Mihuli, ať pro mě přijede. Za chvíli mě čekání přestalo bavit, tak sem se zkusil rozjet a ejhle ono to se zacpanýma ušima šlo, tak sem nakonec dojel po ose. Afriku jsem pěkně umyl, objednal lanko a před silvestrem se umoudřilo i Xlko a konečně chytlo, hnedka jsme ho pěkně zapili, pojmenovali Judita, protože měla zrovna svátek. Takže na Silvesrta už jsme s Ďabem, Ďabínem a jeho novým od Ježiska obdarovaným YZetkem a Mihulí zase vesele vorali okolní kopečky.

 

V Bažině se samozřejmě slavil Silvestr společně s Flying Shadows a všem nám bylo na přelomu rocku krásně….Tak dobrou noc….